Na co se nej?ast?ji ptáte?

Co je pta?í ch?ipka? (13.01.2006)

Pta?í ch?ipka je kontagiózní onemocn?ní zví?at zp?sobené viry, jež b?žn? infikují p?edevším ptáky a mén? ?asto vep?e. Pta?í ch?ipka je vysoce druhov? specifická, ale vzácn? m?že p?ekonat bariéru druhu a zp?sobit infekci ?lov?ka.

Jaké viry zp?sobují vysoce patogenní onemocn?ní? (13.01.2006)

Ch?ipkový virus typu A má na svém povrchu 2 st?žejní antigeny – hemaglutinin a neuraminidásu. Hemaglutinin existuje v 16 variantách (H1-H16), neuraminidása v 9 variantách (N1-N9).

Co je výlu?ného na posledních vzplanutích infekce u dr?beže? (13.01.2006)

Epizoocie u dr?beže, jež se postupn? evidují v jihovýchodní Asii od poloviny roku 2003, jsou historicky nejrozsáhlejší a nejzávažn?jší. Nikdy p?edtím v historii nebylo zasaženo tak rozsáhlé území a následn? usmrceno takové množství pták?.

Které zem? byly zasaženy epizoociemi dr?beže? (13.01.2006)

Od poloviny prosince do února 2004 byly epizoocie u dr?beže zp?sobené subtypem H5N1 hlášeny celkem z 8 asijských zemí: Korey, Vietnamu, Japonska, Thajska, Kambodže, Laosu, Indonésie a ?íny.

Mohou st?hovaví ptáci p?enášet vysoce patogenní formy viru? (13.01.2006)

Role migrujících pták? v p?enosu vysoce patogenní formy ch?ipky není zcela jasná. Divoké vodní ptactvo je p?irozeným rezervoárem všech subtyp? ch?ipkového viru typu A. Patrn? již po staletí je nositelem viru bez známek onemocn?ní.

Jaký je vliv na zdraví lidí? (13.01.2006)

Široká persistence viru H5N1 v populaci dr?beže má dva d?ležité aspekty pro lidské zdraví. Prvním je p?ímý p?enos infekce na vnímavou osobu s následným rozvojem t?žké infekce.

Kde se lidské infekce vyskytly? (13.01.2006)

Lidské infekce se dosud vyskytly v Thajsku, Kambodži, Vietnamu a Indonésii. Hong Kong evidoval 2 epizody lidských infekcí: první v roce 1997, kdy z 18 nakažených 6 osob zem?elo. Podruhé v roce 2003, kdy tento virus zp?sobil 2 infekce s jedním úmrtím v rodin? s recententní cestovní anamnézou (jižní ?ína).

Jak se lidé nakazí? (13.01.2006)

Hlavní roli v p?enosu infekce hraje p?ímý kontakt s infikovanou dr?beží ?i s p?edm?ty, které samy o sob? mohou být virem kontaminovány. V?tšina infekcí se vyskytla v uvedených státech ve venkovských nebo p?ím?stských oblastech tam, kde je doma chovaná dr?bež, jež se ?asto voln? pohybuje i v t?ch místech, kde si hrají malé d?ti.

M?že se virus snadno p?enést z pták? na ?lov?ka? (13.01.2006)

Jednozna?ná odpov?? je „NE“. A?koli se p?i poslední epizoocii nakazilo více jak 100 osob, je to ve srovnání s ohromným množstvím infikovaných pták? a vysokým po?tem p?íležitostí k expozici ?lov?ka po?et velmi malý, p?edevším v oblastech s dr?beží chovanou v t?sné blízkosti obydlí. Doposud p?esn? nevíme, pro? se - za stejných podmínek - n?kte?í z nich nakazili a jiní ne.

Jaké je tedy pandemické riziko? (13.01.2006)

Virus H5N1 spl?uje první dv? podmínky, je novým virem pro ?lov?ka (virus H5N1 doposud necirkuloval v lidské populaci) a do sou?asnosti je známo více než 100 potvrzených p?ípad? onemocn?ní ?lov?ka s více jak polovinou fatálních pr?b?h?.. Pokud se tento subtyp dostane do lidské populace, nebude mít nikdo protilátky.

K jakým mutacím tedy musí dojít, aby se virus H5N1 stal pandemickou variantou? (13.01.2006)

Virus m?že usnadnit interhumánní p?enos prost?ednictvím dvou základních mechanism?: prvním je tzv. reasortment, kdy dochází k vým?n? genetického materiálu „pta?ího“ a „lidského“ ch?ipkového viru p?i spole?né infekci ?lov?ka ?i prasete.

Jak vážné je sou?asné pandemické riziko? (13.01.2006)

Riziko vzniku pandemické ch?ipky považuje WHO za vážné. Virus H5N1, který je nyní pevn? ukotven v rozsáhlé ?ásti Asie, p?edstavuje stálé riziko p?enosu onemocn?ní na ?lov?ka.

Existují ješt? další d?ležitá fakta? (13.01.2006)

Domestikované kachny jsou nyní schopné vylu?ovat velké množství vysoce patogenního viru, aniž by u nich docházelo k rozvoji onemocn?ní a jsou tedy tichým rezervoárem viru udržujícím p?enos na ostatní ptáky.

Pro? jsou pandemie tak d?sivé? (13.01.2006)

Ch?ipkové pandemie jsou nápadné rychlým ší?ením onemocn?ní prakticky ve všech zemích sv?ta. Jakmile dojde k takovému ší?ení infekce, je zastavení pandemie považováno prakticky za vylou?ené, nebo? virus se kapénkovou nákazou ší?í velmi rychle.

Které varovné signály jsou nejd?ležit?jší pro ur?ení po?átku pandemie? (13.01.2006)

Za nejd?ležit?jší varovný signál p?edznamenávající vznik pandemické varianty se považuje onemocn?ní skupiny lidí ?asov? a místn? související a vykazující typické p?íznaky.

Jaký je stav p?ípravy a výroby vakcíny? (13.01.2006)

Vakcína ú?inná pro pandemické variant? není doposud k dispozici. Každoro?n? se p?ipravují sezónní ch?ipkové vakcíny, ale ty nemohou být ú?inné proti pandemickému kmeni.


P?idat názorArchiv