|
Co je pta?í ch?ipka? (13.01.2006)
Pta?í ch?ipka je kontagiózní onemocn?ní zví?at zp?sobené viry, jež b?žn? infikují p?edevším ptáky a mén? ?asto vep?e. Pta?í ch?ipka je vysoce druhov? specifická, ale vzácn? m?že p?ekonat bariéru druhu a zp?sobit infekci ?lov?ka.
|
|
Jaké viry zp?sobují vysoce patogenní onemocn?ní? (13.01.2006)
Ch?ipkový virus typu A má na svém povrchu 2 st?žejní antigeny – hemaglutinin a neuraminidásu. Hemaglutinin existuje v 16 variantách (H1-H16), neuraminidása v 9 variantách (N1-N9).
|
|
Co je výlu?ného na posledních vzplanutích infekce u dr?beže? (13.01.2006)
Epizoocie u dr?beže, jež se postupn? evidují v jihovýchodní Asii od poloviny roku 2003, jsou historicky nejrozsáhlejší a nejzávažn?jší. Nikdy p?edtím v historii nebylo zasaženo tak rozsáhlé území a následn? usmrceno takové množství pták?.
|
|
Které zem? byly zasaženy epizoociemi dr?beže? (13.01.2006)
Od poloviny prosince do února 2004 byly epizoocie u dr?beže zp?sobené subtypem H5N1 hlášeny celkem z 8 asijských zemí: Korey, Vietnamu, Japonska, Thajska, Kambodže, Laosu, Indonésie a ?íny.
|
|
Mohou st?hovaví ptáci p?enášet vysoce patogenní formy viru? (13.01.2006)
Role migrujících pták? v p?enosu vysoce patogenní formy ch?ipky není zcela jasná. Divoké vodní ptactvo je p?irozeným rezervoárem všech subtyp? ch?ipkového viru typu A. Patrn? již po staletí je nositelem viru bez známek onemocn?ní.
|
|
Jaký je vliv na zdraví lidí? (13.01.2006)
Široká persistence viru H5N1 v populaci dr?beže má dva d?ležité aspekty pro lidské zdraví. Prvním je p?ímý p?enos infekce na vnímavou osobu s následným rozvojem t?žké infekce.
|
|
Kde se lidské infekce vyskytly? (13.01.2006)
Lidské infekce se dosud vyskytly v Thajsku, Kambodži, Vietnamu a Indonésii.
Hong Kong evidoval 2 epizody lidských infekcí: první v roce 1997, kdy z 18 nakažených 6 osob zem?elo. Podruhé v roce 2003, kdy tento virus zp?sobil 2 infekce s jedním úmrtím v rodin? s recententní cestovní anamnézou (jižní ?ína).
|
|
Jak se lidé nakazí? (13.01.2006)
Hlavní roli v p?enosu infekce hraje p?ímý kontakt s infikovanou dr?beží ?i s p?edm?ty, které samy o sob? mohou být virem kontaminovány. V?tšina infekcí se vyskytla v uvedených státech ve venkovských nebo p?ím?stských oblastech tam, kde je doma chovaná dr?bež, jež se ?asto voln? pohybuje i v t?ch místech, kde si hrají malé d?ti.
|
|
M?že se virus snadno p?enést z pták? na ?lov?ka? (13.01.2006)
Jednozna?ná odpov?? je „NE“. A?koli se p?i poslední epizoocii nakazilo více jak 100 osob, je to ve srovnání s ohromným množstvím infikovaných pták? a vysokým po?tem p?íležitostí k expozici ?lov?ka po?et velmi malý, p?edevším v oblastech s dr?beží chovanou v t?sné blízkosti obydlí. Doposud p?esn? nevíme, pro? se - za stejných podmínek - n?kte?í z nich nakazili a jiní ne.
|
|
Jaké je tedy pandemické riziko? (13.01.2006)
Virus H5N1 spl?uje první dv? podmínky, je novým virem pro ?lov?ka (virus H5N1 doposud necirkuloval v lidské populaci) a do sou?asnosti je známo více než 100 potvrzených p?ípad? onemocn?ní ?lov?ka s více jak polovinou fatálních pr?b?h?.. Pokud se tento subtyp dostane do lidské populace, nebude mít nikdo protilátky.
|
|
K jakým mutacím tedy musí dojít, aby se virus H5N1 stal pandemickou variantou? (13.01.2006)
Virus m?že usnadnit interhumánní p?enos prost?ednictvím dvou základních mechanism?: prvním je tzv. reasortment, kdy dochází k vým?n? genetického materiálu „pta?ího“ a „lidského“ ch?ipkového viru p?i spole?né infekci ?lov?ka ?i prasete.
|
|
Jak vážné je sou?asné pandemické riziko? (13.01.2006)
Riziko vzniku pandemické ch?ipky považuje WHO za vážné. Virus H5N1, který je nyní pevn? ukotven v rozsáhlé ?ásti Asie, p?edstavuje stálé riziko p?enosu onemocn?ní na ?lov?ka.
|
|
Existují ješt? další d?ležitá fakta? (13.01.2006)
Domestikované kachny jsou nyní schopné vylu?ovat velké množství vysoce patogenního viru, aniž by u nich docházelo k rozvoji onemocn?ní a jsou tedy tichým rezervoárem viru udržujícím p?enos na ostatní ptáky.
|
|
Pro? jsou pandemie tak d?sivé? (13.01.2006)
Ch?ipkové pandemie jsou nápadné rychlým ší?ením onemocn?ní prakticky ve všech zemích sv?ta. Jakmile dojde k takovému ší?ení infekce, je zastavení pandemie považováno prakticky za vylou?ené, nebo? virus se kapénkovou nákazou ší?í velmi rychle.
|
|
Které varovné signály jsou nejd?ležit?jší pro ur?ení po?átku pandemie? (13.01.2006)
Za nejd?ležit?jší varovný signál p?edznamenávající vznik pandemické varianty se považuje onemocn?ní skupiny lidí ?asov? a místn? související a vykazující typické p?íznaky.
|
|
Jaký je stav p?ípravy a výroby vakcíny? (13.01.2006)
Vakcína ú?inná pro pandemické variant? není doposud k dispozici. Každoro?n? se p?ipravují sezónní ch?ipkové vakcíny, ale ty nemohou být ú?inné proti pandemickému kmeni.
|
|
