Chřipka.cz - odpovědi na vaše dotazy

Ptáte se nás do redakce na různé otázky v souvislosti s aktuálním výskytem ptačí chřipky na Orlickoústecku a Břeclavsku. Evidujeme dotazy jako například: "Dnes ráno jsem šel do práce a na cestě kde nejezděj auta jsem našel uhynulého holuba bez známek násilí. Mám to nahlásit a jestli ano kam?" nebo "Na své cestě do práce (jezdím na kole) jsem dnes "potkal" dva mrtvé ptáky, kosa a špačka. Oba byli na silnici, takže je pravděpodobné, že je srazilo auto (i když jeden z nich byl před vjezdem do podzemních garáží). Rád bych věděl, jestli si všímat takovýchto případů, nebo na ně nedbat."

Kapacita tohoto serveru není nastavena na takový nápor dotazů. Rádi Vám však vyhovíme a Vaše dotazy se pokusíme zodpovědět v rámci poradny spřáteleného projektu Chřipka a její léčba.

Své dotazy adresujte prosím přímo lékařům a odborníkům:
Poradna stránek "Chřipka a její léčba".


Novinky

Lékař odpovídá na vaše otázky

(13.07.2007)

Jaká je pravděpodobnost, že se nákaza z Tisové na Orlickoústecku rozšíří po celé republice například prostřednictvím létajícího ptactva?
Nákaza se mezi ptáky přenáší slinami, nosními sekrety a trusem. Okamžitě po zjištění výskytu viru H5N1 ve zmíněném chovu byla přijata ochranná a zdolávací opatření, aby se zabránilo dalšímu šíření této nákazy. Zdrojem infekce v Tisové byla podle epidemiologického šetření infikovaná podestýlka. V případě, že byla zlikvidována drůbež a ptactvo v ohnisku nákazy a ochranném pásmu a bude provedena dezinfekce prostor, je další šíření ptačí chřipky málo pravděpodobné. Pokud však nebude znám způsob, jak se virus do Tisové dostal, nelze jej zcela vyloučit. Stejně tak nelze vyloučit další nálezy ptáků uhynulých na ptačí chřipku. Z této skutečnosti však nelze vyvozovat žádné katastrofické úvahy o ohrožení zdraví lidí.

Může se člověk nakazit trusem létajícího ptactva? Například od holubího trusu ve městech?
Trus infikovaných nebo nemocných ptáků obsahuje vysoké množství virových částic. Nebepečí přenosu při kontaktu s ním se tedy přímo nabízí. Šíření nákazy na člověka však naštěstí neprobíhá jednoduše. Na tomto místě je třeba zdůraznit, že ptačí chřipka je zatím výhradně problémem ptáků. Jako tzv. zoonóza se přenáší výhradně mezi nimi. Viry ptačí chřipky totiž nejsou běžně „vybaveny” na vstup do lidských buněk. Přesto již bylo zdokumentováno několik desítek onemocnění člověka. Mohly se na nich podílet změny vlastností viru (antigenní shift a drift). Situace je však ještě o něco komplikovanější. Z dosud zaznamenaného relativně malého počtu příkladů přenosu vyplývá, že při expozici identickému zdroji onemocněli pouze někteří jedinci. Přenos ptačí chřipky z ptáků na člověka je tedy možný, ale extrémně vzácný. Na několik milionů infikovaných ptáků připadají desítky nakažených lidí (podle informací WHO k 15. červnu 2007 celkem 313 nákaz, z toho 191 úmrtí). Přenos viru se uskutečňuje pouze velmi blízkým kontaktem mezi lidmi a infikovanou drůbeží nebo jí znečištěnými povrchy. Při dodržení základních hygienických postupů je však riziko tohoto přenosu minimální.

Pokud ano, jak postupovat v případě pokálení oděvů či odstraňování holubího trusu z auta, okenních parapetů atd.?
Chřipkové viry nejsou nijak zvlášť odolné vůči vlivům vnějšího prostředí. Ničí je již teploty kolem 60 stupňů Celsia působící po dobu přibližně 30 minut. Vyšší teploty účinkují ještě rychleji. Virům neprospívá ani kyselejší prostředí (pH nižší než 5). Schopnost štěpit virové částice a ničit tím virus má celá řada tukových rozpouštědel a detergentů, stejně jako ultrafialové záření. Tak jako v případě jiných přenosných onemocnění je nutné dodržovat osobní hygienu, mýt si ruce mýdlem a vodou. Lidé by se měli rozhodně vyvarovat manipulaci s nalezenými uhynulými ptáky. Při kontaktu s trusem jakéhokoliv zvířete je vhodné použít gumové či jiné ochranné rukavice, při práci je vhodné nekouřit a mýt si ruce před konzumací jakéhokoliv jídla.

Mají občané, kteří nejsou přímo v místě a okolí nákazy, činit nějaká preventivní opatření?
Na základě informací Státní veterinární správy a provedeného epidemiologického šetření lze riziko nákazy lidí v místě a okolí nákazy hodnotit jako velice nízké. Aby bylo i toto malé riziko minimalizováno, bylo rozhodnuto o profylaktickém podávání antivirotik u lidí, kteří byli či mohli být s nemocnou drůbeží v kontaktu. Tito lidé užívají antivirotikum oseltamivir (Tamiflu) po dobu 10 dnů a bude pro ně stanoven lékařský dohled po dobu 20 dnů od posledního kontaktu s nakaženou drůbeží. Pro ostatní platí nařízení Krajské veterinární správy pro Pardubický kraj (č. 2/2007). Upravuje podmínky chovu ptactva a drůbeže i způsob dekontaminace (dezinfekční vany a rohože apod.). Preventivní opatření jsou odstupňována podle jednotlivých pásem (ochranné pásmo, pásmo dozoru a pásmo s omezením). V dalších částech země nejsou preventivní opatření v této chvíli nutná. Potřebu celostátních opatření vylučuje i oficiální stanovisko Ministerstva zemědělství ČR.

Když se u nás objevila ptačí chřipka poprvé, lidé propadali panice a skupovali Tamiflu. Má smysl užívat Tamiflu jako prevenci, když člověk nepřišel do styku s virem H5N1?
Syntetická antivirotika s prověřenou účinností vůči chřipkovým virům (léky ze skupiny tzv. inhibitorů neuraminidázy, Tamiflu) lze v období očekávané pandemie použít i jako základní prostředek prevence. Toto doporučení však platí pro běžnou, tzv. sezonní chřipku. Jak již bylo řečeno, ptačí chřipka v současné době není onemnocněním lidským, preventivní užívání antivirotika proto není opodstatněné. Smysl má u lidí, kteří byli či mohli být v kontaktu s nemocnou drůbeží. V takovém případě slouží k eliminaci již tak nízkého rizika přenosu nákazy z ptáků na člověka. I oficiální doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) jasně hovoří o tom, že skupiny v nízkém riziku expozice by neměly užívat oseltamivir preventivně. Tamiflu by měl být užíván pro léčbu a prevenci chřipky pouze v případě, když spolehlivé epidemiologické informace naznačují přítomnost chřipkového viru v populaci.

O Tamiflu se lze dočíst, že má vedlejší účinky a někteří mladí lidé pod vlivem užívání tohoto léku spáchali sebevraždu. Může Tamiflu vyvolávat sebevražedné sklony?
Ode dne svého uvedení na trh až do dneška byl oseltamivir podroben nesčetným studiím pátrajícím po přesných údajích o jeho účinnosti. Tyto údaje se nepřestávají znovu hodnotit a zpřesňovat. Z nežádoucích účinků Tamiflu je zmiňován v podstatě jediný, a to nevolnost a zvracení vyvolané oseltamivirem. Ovšem ani zde nejsou studie zcela jednotné a v některých případech neudávají vyšší výskyt těchto příznaků ve srovnání se skupinou užívající placebo. Zprávy o sebevraždách spojovaných s užíváním Tamiflu pocházejí z Japonska. V USA a Evropě nejsou v souvislosti s užíváním Tamiflu hlášeny žádné případy úmrtí. Ze statistik vyplývá, že se Tamiflu užívá v Japonsku daleko častěji než v ostatních zemích. Například v letech 2001 až 2005 tam bylo dětem předepsáno 11,6 milionu balení, zatímco v USA to bylo 872 tisíc. Od roku 1999, kdy byl oseltamivir schválen, jej bralo v léčbě chřipky asi 50 milionů pacientů, přičemž do roku 2005 se objevilo 103 hlášených případů neuropsychických obtíží spojených s léčbou. V Japonsku se událo celkem 44 případů, 12 z nich bylo spojeno se smrtí a 32 s podivným chováním. Poslední dvě úmrtí byla v zemi zaznamenána během letošního února, kdy nezávisle na sobě zahynuli po pádu z okna bytu čtrnáctileté děvče a chlapec. Skupina občanů vedená rodičem dítěte, které spáchalo sebevraždu vběhnutím pod kamion v roce 2004, je přesvědčena, že za úmrtí může oseltamivir. I přes upřímnou snahu se však nepodařilo prokázat, že by změny chování souvisely s užíváním oseltamiviru. Japonské ministerstvo zdravotnictví provedlo dokonce nezávislou studii zahrnující 2800 dětí. Ta nepřinesla žádné důkazy o spojitosti užívání léku se zmíněnými problémy. Ve skupině léčené oseltamivirem se vyskytly neuropsychické obtíže u 11,9 % pacientů a v kontrolní skupině to bylo celých 10,6 %. Rozdíl je tedy statisticky nevýznamný. I přes tyto výsledky japonská společnost, která lék distribuuje, pro jistotu obohatila příbalovou informaci o varování před možnými neuropsychickými obtížemi. Zhodnotit psychické příhody v době léčby přípravkem Tamiflu je obtížné také z toho důvodu, že pacient velmi často současně užívá i jiné léky. Pacient s chřipkou a vysokou horečkou může vykazovat některé psychické příznaky. To platí zejména pro děti a starší pacienty. Ne zcela zanedbatelný je i fakt, že Japonsko obecně patří mezi země s největším počtem sebevražd.

Pomůže proti ptačí chřipce očkování proti klasické chřipce?
Běžné očkování proti sezonní chřipce nemá vliv na šíření ptačí chřipky, působí pouze na sezonní chřipku. Přesto se však doporučuje. Podle předpokladů snad může v případě pandemie ptačí chřipky zmírnit průběh onemocnění. Pro toto tvrzení však nejsou dostatečné důkazy. Specifická vakcína proti viru H5N1 zatím k volně dispozici není, i když se na ní celosvětově urychleně pracuje.

Už v loni v Maďarsku vyzkoušeli na stovce dobrovolníků novou očkovací vakcínu s pozitivním výsledkem, kdy se protilátky proti viru v těle vytvořily tři týdny po očkování. Je naděje, že by se v blízké době mohli lidé nechat očkovat proti ptačí chřipce?
Farmaceutické firmy věnují zvýšené úsilí vývoji chřipkových vakcín již od roku 2003, kdy se objevil virus H5N1 a s ním i obavy z možné pandemie. Slibné zprávy o úspěšném vývoji vakcíny pocházejí kromě Maďarska i z Austrálie a USA. Vedle těchto států pracuje na vakcíně podle dostupných informací rovněž Kanada, Francie, Velká Británie, Německo, Itálie, Nizozemsko, Švýcarsko a Čína. V současnosti probíhá několik klinických testování, která mají ověřit účinnost experimentálních vakcín a určit, jaké minimální množství vakcinační látky v dávce zajistí dostatečnou ochranu. Virus kmene H5N1 však podléhá průběžným mutacím. Jeho vlastnosti a podoba se neustále mění. Je tedy obtížné vyvinout proti němu očkovací látku, protože ta může být již v okamžiku nasazení neúčinná. V současnosti existující nebo vyvíjené vakcíny jsou podle dostupných informací spíše základními přípravky, které budou do konečné podoby upraveny až v případě propuknutí chřipkové pandemie. Jejich konečná podoba bude totiž záviset na konkrétní podobě chřipkového viru, který pandemii vyvolá. Z tohoto důvodu je také nevhodné vyrábět těchto vakcín velká množství pro dlouhodobé skladování. Rovněž je nemožné očkovat populaci těmito vakcínami předem jako ochranu před vypuknutím epidemie. Imunita, kterou nové vakcíny poskytují, zatím není zdaleka tak dokonalá jako u každoročního očkování proti běžné sezonní chřipce. V testech poskytují správnou ochranu před ptačí chřipkou jen u 45 % očkovaných pacientů, kteří byli nakaženi vysokou dávkou viru. Přitom u očkování proti sezonní chřipce je účinnost až 90%. Jde zatím jen o první vlaštovky, a tudíž není na místě přehnaný optimismus.

MUDr. Radovan Fiala, Chřipka.cz
Přidat názorArchiv

Zpravodaj
Chcete dostávat nové informace?
Vložte svůj e-mail.


EXTRA ZPRÁVY
U Lékaře - nové stránky

Nové internetové stránky
U lékaře, které by neměly uniknout Vaší pozornosti.

Spolupracujeme:
Anketa
Rozumíte ptačí chřipce díky těmto stránkám?
Ano.
Ne.

Poslední diskuze
Partneři projektu: MEDUKA MeDitorial + ČTK
WebArchiv - archiv českého webu