Ch?ipka.cz - odpov?di na vaše dotazy

Ptáte se nás do redakce na r?zné otázky v souvislosti s aktuálním výskytem pta?í ch?ipky na Orlickoústecku a B?eclavsku. Evidujeme dotazy jako nap?íklad: "Dnes ráno jsem šel do práce a na cest? kde nejezd?j auta jsem našel uhynulého holuba bez známek násilí. Mám to nahlásit a jestli ano kam?" nebo "Na své cest? do práce (jezdím na kole) jsem dnes "potkal" dva mrtvé ptáky, kosa a špa?ka. Oba byli na silnici, takže je pravd?podobné, že je srazilo auto (i když jeden z nich byl p?ed vjezdem do podzemních garáží). Rád bych v?d?l, jestli si všímat takovýchto p?ípad?, nebo na n? nedbat."

Kapacita tohoto serveru není nastavena na takový nápor dotaz?. Rádi Vám však vyhovíme a Vaše dotazy se pokusíme zodpov?d?t v rámci poradny sp?áteleného projektu Ch?ipka a její lé?ba.

Své dotazy adresujte prosím p?ímo léka??m a odborník?m:
Poradna stránek "Ch?ipka a její lé?ba".


Novinky

Léka? odpovídá na vaše otázky

(13.07.2007)

Jaká je pravd?podobnost, že se nákaza z Tisové na Orlickoústecku rozší?í po celé republice nap?íklad prost?ednictvím létajícího ptactva?
Nákaza se mezi ptáky p?enáší slinami, nosními sekrety a trusem. Okamžit? po zjišt?ní výskytu viru H5N1 ve zmín?ném chovu byla p?ijata ochranná a zdolávací opat?ení, aby se zabránilo dalšímu ší?ení této nákazy. Zdrojem infekce v Tisové byla podle epidemiologického šet?ení infikovaná podestýlka. V p?ípad?, že byla zlikvidována dr?bež a ptactvo v ohnisku nákazy a ochranném pásmu a bude provedena dezinfekce prostor, je další ší?ení pta?í ch?ipky málo pravd?podobné. Pokud však nebude znám zp?sob, jak se virus do Tisové dostal, nelze jej zcela vylou?it. Stejn? tak nelze vylou?it další nálezy pták? uhynulých na pta?í ch?ipku. Z této skute?nosti však nelze vyvozovat žádné katastrofické úvahy o ohrožení zdraví lidí.

M?že se ?lov?k nakazit trusem létajícího ptactva? Nap?íklad od holubího trusu ve m?stech?
Trus infikovaných nebo nemocných pták? obsahuje vysoké množství virových ?ástic. Nebepe?í p?enosu p?i kontaktu s ním se tedy p?ímo nabízí. Ší?ení nákazy na ?lov?ka však našt?stí neprobíhá jednoduše. Na tomto míst? je t?eba zd?raznit, že pta?í ch?ipka je zatím výhradn? problémem pták?. Jako tzv. zoonóza se p?enáší výhradn? mezi nimi. Viry pta?í ch?ipky totiž nejsou b?žn? „vybaveny” na vstup do lidských bun?k. P?esto již bylo zdokumentováno n?kolik desítek onemocn?ní ?lov?ka. Mohly se na nich podílet zm?ny vlastností viru (antigenní shift a drift). Situace je však ješt? o n?co komplikovan?jší. Z dosud zaznamenaného relativn? malého po?tu p?íklad? p?enosu vyplývá, že p?i expozici identickému zdroji onemocn?li pouze n?kte?í jedinci. P?enos pta?í ch?ipky z pták? na ?lov?ka je tedy možný, ale extrémn? vzácný. Na n?kolik milion? infikovaných pták? p?ipadají desítky nakažených lidí (podle informací WHO k 15. ?ervnu 2007 celkem 313 nákaz, z toho 191 úmrtí). P?enos viru se uskute??uje pouze velmi blízkým kontaktem mezi lidmi a infikovanou dr?beží nebo jí zne?išt?nými povrchy. P?i dodržení základních hygienických postup? je však riziko tohoto p?enosu minimální.

Pokud ano, jak postupovat v p?ípad? pokálení od?v? ?i odstra?ování holubího trusu z auta, okenních parapet? atd.?
Ch?ipkové viry nejsou nijak zvláš? odolné v??i vliv?m vn?jšího prost?edí. Ni?í je již teploty kolem 60 stup?? Celsia p?sobící po dobu p?ibližn? 30 minut. Vyšší teploty ú?inkují ješt? rychleji. Vir?m neprospívá ani kyselejší prost?edí (pH nižší než 5). Schopnost št?pit virové ?ástice a ni?it tím virus má celá ?ada tukových rozpoušt?del a detergent?, stejn? jako ultrafialové zá?ení. Tak jako v p?ípad? jiných p?enosných onemocn?ní je nutné dodržovat osobní hygienu, mýt si ruce mýdlem a vodou. Lidé by se m?li rozhodn? vyvarovat manipulaci s nalezenými uhynulými ptáky. P?i kontaktu s trusem jakéhokoliv zví?ete je vhodné použít gumové ?i jiné ochranné rukavice, p?i práci je vhodné nekou?it a mýt si ruce p?ed konzumací jakéhokoliv jídla.

Mají ob?ané, kte?í nejsou p?ímo v míst? a okolí nákazy, ?init n?jaká preventivní opat?ení?
Na základ? informací Státní veterinární správy a provedeného epidemiologického šet?ení lze riziko nákazy lidí v míst? a okolí nákazy hodnotit jako velice nízké. Aby bylo i toto malé riziko minimalizováno, bylo rozhodnuto o profylaktickém podávání antivirotik u lidí, kte?í byli ?i mohli být s nemocnou dr?beží v kontaktu. Tito lidé užívají antivirotikum oseltamivir (Tamiflu) po dobu 10 dn? a bude pro n? stanoven léka?ský dohled po dobu 20 dn? od posledního kontaktu s nakaženou dr?beží. Pro ostatní platí na?ízení Krajské veterinární správy pro Pardubický kraj (?. 2/2007). Upravuje podmínky chovu ptactva a dr?beže i zp?sob dekontaminace (dezinfek?ní vany a rohože apod.). Preventivní opat?ení jsou odstup?ována podle jednotlivých pásem (ochranné pásmo, pásmo dozoru a pásmo s omezením). V dalších ?ástech zem? nejsou preventivní opat?ení v této chvíli nutná. Pot?ebu celostátních opat?ení vylu?uje i oficiální stanovisko Ministerstva zem?d?lství ?R.

Když se u nás objevila pta?í ch?ipka poprvé, lidé propadali panice a skupovali Tamiflu. Má smysl užívat Tamiflu jako prevenci, když ?lov?k nep?išel do styku s virem H5N1?
Syntetická antivirotika s prov??enou ú?inností v??i ch?ipkovým vir?m (léky ze skupiny tzv. inhibitor? neuraminidázy, Tamiflu) lze v období o?ekávané pandemie použít i jako základní prost?edek prevence. Toto doporu?ení však platí pro b?žnou, tzv. sezonní ch?ipku. Jak již bylo ?e?eno, pta?í ch?ipka v sou?asné dob? není onemnocn?ním lidským, preventivní užívání antivirotika proto není opodstatn?né. Smysl má u lidí, kte?í byli ?i mohli být v kontaktu s nemocnou dr?beží. V takovém p?ípad? slouží k eliminaci již tak nízkého rizika p?enosu nákazy z pták? na ?lov?ka. I oficiální doporu?ení Sv?tové zdravotnické organizace (WHO) jasn? hovo?í o tom, že skupiny v nízkém riziku expozice by nem?ly užívat oseltamivir preventivn?. Tamiflu by m?l být užíván pro lé?bu a prevenci ch?ipky pouze v p?ípad?, když spolehlivé epidemiologické informace nazna?ují p?ítomnost ch?ipkového viru v populaci.

O Tamiflu se lze do?íst, že má vedlejší ú?inky a n?kte?í mladí lidé pod vlivem užívání tohoto léku spáchali sebevraždu. M?že Tamiflu vyvolávat sebevražedné sklony?
Ode dne svého uvedení na trh až do dneška byl oseltamivir podroben nes?etným studiím pátrajícím po p?esných údajích o jeho ú?innosti. Tyto údaje se nep?estávají znovu hodnotit a zp?es?ovat. Z nežádoucích ú?ink? Tamiflu je zmi?ován v podstat? jediný, a to nevolnost a zvracení vyvolané oseltamivirem. Ovšem ani zde nejsou studie zcela jednotné a v n?kterých p?ípadech neudávají vyšší výskyt t?chto p?íznak? ve srovnání se skupinou užívající placebo. Zprávy o sebevraždách spojovaných s užíváním Tamiflu pocházejí z Japonska. V USA a Evrop? nejsou v souvislosti s užíváním Tamiflu hlášeny žádné p?ípady úmrtí. Ze statistik vyplývá, že se Tamiflu užívá v Japonsku daleko ?ast?ji než v ostatních zemích. Nap?íklad v letech 2001 až 2005 tam bylo d?tem p?edepsáno 11,6 milionu balení, zatímco v USA to bylo 872 tisíc. Od roku 1999, kdy byl oseltamivir schválen, jej bralo v lé?b? ch?ipky asi 50 milion? pacient?, p?i?emž do roku 2005 se objevilo 103 hlášených p?ípad? neuropsychických obtíží spojených s lé?bou. V Japonsku se událo celkem 44 p?ípad?, 12 z nich bylo spojeno se smrtí a 32 s podivným chováním. Poslední dv? úmrtí byla v zemi zaznamenána b?hem letošního února, kdy nezávisle na sob? zahynuli po pádu z okna bytu ?trnáctileté d?v?e a chlapec. Skupina ob?an? vedená rodi?em dít?te, které spáchalo sebevraždu vb?hnutím pod kamion v roce 2004, je p?esv?d?ena, že za úmrtí m?že oseltamivir. I p?es up?ímnou snahu se však nepoda?ilo prokázat, že by zm?ny chování souvisely s užíváním oseltamiviru. Japonské ministerstvo zdravotnictví provedlo dokonce nezávislou studii zahrnující 2800 d?tí. Ta nep?inesla žádné d?kazy o spojitosti užívání léku se zmín?nými problémy. Ve skupin? lé?ené oseltamivirem se vyskytly neuropsychické obtíže u 11,9 % pacient? a v kontrolní skupin? to bylo celých 10,6 %. Rozdíl je tedy statisticky nevýznamný. I p?es tyto výsledky japonská spole?nost, která lék distribuuje, pro jistotu obohatila p?íbalovou informaci o varování p?ed možnými neuropsychickými obtížemi. Zhodnotit psychické p?íhody v dob? lé?by p?ípravkem Tamiflu je obtížné také z toho d?vodu, že pacient velmi ?asto sou?asn? užívá i jiné léky. Pacient s ch?ipkou a vysokou hore?kou m?že vykazovat n?které psychické p?íznaky. To platí zejména pro d?ti a starší pacienty. Ne zcela zanedbatelný je i fakt, že Japonsko obecn? pat?í mezi zem? s nejv?tším po?tem sebevražd.

Pom?že proti pta?í ch?ipce o?kování proti klasické ch?ipce?
B?žné o?kování proti sezonní ch?ipce nemá vliv na ší?ení pta?í ch?ipky, p?sobí pouze na sezonní ch?ipku. P?esto se však doporu?uje. Podle p?edpoklad? snad m?že v p?ípad? pandemie pta?í ch?ipky zmírnit pr?b?h onemocn?ní. Pro toto tvrzení však nejsou dostate?né d?kazy. Specifická vakcína proti viru H5N1 zatím k voln? dispozici není, i když se na ní celosv?tov? urychlen? pracuje.

Už v loni v Ma?arsku vyzkoušeli na stovce dobrovolník? novou o?kovací vakcínu s pozitivním výsledkem, kdy se protilátky proti viru v t?le vytvo?ily t?i týdny po o?kování. Je nad?je, že by se v blízké dob? mohli lidé nechat o?kovat proti pta?í ch?ipce?
Farmaceutické firmy v?nují zvýšené úsilí vývoji ch?ipkových vakcín již od roku 2003, kdy se objevil virus H5N1 a s ním i obavy z možné pandemie. Slibné zprávy o úsp?šném vývoji vakcíny pocházejí krom? Ma?arska i z Austrálie a USA. Vedle t?chto stát? pracuje na vakcín? podle dostupných informací rovn?ž Kanada, Francie, Velká Británie, N?mecko, Itálie, Nizozemsko, Švýcarsko a ?ína. V sou?asnosti probíhá n?kolik klinických testování, která mají ov??it ú?innost experimentálních vakcín a ur?it, jaké minimální množství vakcina?ní látky v dávce zajistí dostate?nou ochranu. Virus kmene H5N1 však podléhá pr?b?žným mutacím. Jeho vlastnosti a podoba se neustále m?ní. Je tedy obtížné vyvinout proti n?mu o?kovací látku, protože ta m?že být již v okamžiku nasazení neú?inná. V sou?asnosti existující nebo vyvíjené vakcíny jsou podle dostupných informací spíše základními p?ípravky, které budou do kone?né podoby upraveny až v p?ípad? propuknutí ch?ipkové pandemie. Jejich kone?ná podoba bude totiž záviset na konkrétní podob? ch?ipkového viru, který pandemii vyvolá. Z tohoto d?vodu je také nevhodné vyráb?t t?chto vakcín velká množství pro dlouhodobé skladování. Rovn?ž je nemožné o?kovat populaci t?mito vakcínami p?edem jako ochranu p?ed vypuknutím epidemie. Imunita, kterou nové vakcíny poskytují, zatím není zdaleka tak dokonalá jako u každoro?ního o?kování proti b?žné sezonní ch?ipce. V testech poskytují správnou ochranu p?ed pta?í ch?ipkou jen u 45 % o?kovaných pacient?, kte?í byli nakaženi vysokou dávkou viru. P?itom u o?kování proti sezonní ch?ipce je ú?innost až 90%. Jde zatím jen o první vlaštovky, a tudíž není na míst? p?ehnaný optimismus.

MUDr. Radovan Fiala, Ch?ipka.cz
P?idat názorArchiv

Zpravodaj
Chcete dostávat nové informace?
Vložte sv?j e-mail.


EXTRA ZPRÁVY
U Léka?e - nové stránky

Nové internetové stránky
U léka?e, které by nem?ly uniknout Vaší pozornosti.

Spolupracujeme:
Anketa
Rozumíte pta?í ch?ipce díky t?mto stránkám?
Ano.
Ne.

Poslední diskuze
Partne?i projektu: MEDUKA MeDitorial + ÄŚTK
WebArchiv - archiv českého webu