Chřipka.cz - odpovědi na vaše dotazy

Ptáte se nás do redakce na různé otázky v souvislosti s aktuálním výskytem ptačí chřipky na Orlickoústecku a Břeclavsku. Evidujeme dotazy jako například: "Dnes ráno jsem šel do práce a na cestě kde nejezděj auta jsem našel uhynulého holuba bez známek násilí. Mám to nahlásit a jestli ano kam?" nebo "Na své cestě do práce (jezdím na kole) jsem dnes "potkal" dva mrtvé ptáky, kosa a špačka. Oba byli na silnici, takže je pravděpodobné, že je srazilo auto (i když jeden z nich byl před vjezdem do podzemních garáží). Rád bych věděl, jestli si všímat takovýchto případů, nebo na ně nedbat."

Kapacita tohoto serveru není nastavena na takový nápor dotazů. Rádi Vám však vyhovíme a Vaše dotazy se pokusíme zodpovědět v rámci poradny spřáteleného projektu Chřipka a její léčba.

Své dotazy adresujte prosím přímo lékařům a odborníkům:
Poradna stránek "Chřipka a její léčba".


Novinky

Pandemie z roku 1918 by i dnes zahubila miliony lidí

(08.01.2007)

Šedesát dva milionů mrtvých lidí. Tak dramatické jsou vědci odhadované následky epidemie, kterou by způsobil pandemický virus chřipky z roku 1918, kdyby se býval vyskytl v roce 2004. Devadesát šest procent úmrtí by přitom pravděpodobně nastalo v chudých zemích, ve kterých je financování zdravotnictví napjaté již za stávajících podmínek. To uvádí v prosincovém vydání časopisu Lancet doktor Christopher J. L. Murray a jeho spolupracovníci.

Vědci při své úvaze využili data o úmrtí získaná ve 27 zemích v průběhu chřipkové pandemie v letech 1918 až 1920. Podle těchto údajů se pak pokusili odhadnout průběh podobné katastrofy v dnešních podmínkách.

Statistickým a matematickým zpracováním dostupných čísel z let 1918 až 1920 bylo zjištěno, že v roce 2004 by celosvětově zemřelo 51 až 81 milionů lidí. Pokud by byl takový počet úmrtí zaznamenán během jediného roku, celosvětově by stoupla úmrtnost o 114 procent.

"Bez ohledu na agresivitu případného chřipkového viru by nejhůře dopadly rozvojové a chudé země," odhadují vědci.

Doktor Neil Ferguson z Londýna k závěrům studie doplňuje, že rozdíly v úrovni lékařské péče mezi chudými a bohatými zeměmi dnes rozhodně nejsou menší než v roce 1918. Navíc pokroky v medicíně za posledních 90 let by se v chudých zemích těžko uplatnily.

Doktor Ferguson si klade otázku: "Jak je tedy možné zmenšit propastný rozdíl v odhadovaných dopadech na chudé a bohaté země? Částí řešení je zajistit vakcíny, antivirotika a antibiotika pro nejohroženější část populace. Stejně tak je ale možné využít levnějších metod, které rovněž ztíží šíření nákazy. Příkladem může být přechodné uzavření škol, zavedení karantén, ochranných roušek. Tyto postupy lze uplatnit v oblastech, kde nejsou moderní protivirové léky dostupné."

Medscape
Přidat názorArchiv

EXTRA ZPRÁVY
U Lékaře - nové stránky

Nové internetové stránky
U lékaře, které by neměly uniknout Vaší pozornosti.

Spolupracujeme:
Anketa
Rozumíte ptačí chřipce díky těmto stránkám?
Ano.
Ne.

Poslední diskuze
Partneři projektu: MEDUKA MeDitorial + ČTK
WebArchiv - archiv českého webu