10x o pandemii

Pandemická ch?ipka je n?co jiného než pta?í ch?ipka
Pta?í ch?ipka je pojem pro rozsáhlou skupinu r?zných ch?ipkových vir?, které jsou primárn? nakažlivé pro ptáky. Ve vzácných p?ípadech mohou tyto pta?í viry infikovat jiné živo?išné druhy v?etn? prasat, a také lidi. P?evážná v?tšina vir? pta?í ch?ipky lidi neinfikuje. Pandemie ch?ipky vznikne, když se objeví nový subtyp viru ch?ipky, který dosud necirkuloval mezi lidmi. Z tohoto d?vodu je H5N1 kmenem s pandemickým potenciálem, jelikož by se nakonec mohl adaptovat tak, že by byl nakažlivý pro lidi. Jakmile dojde k takové adaptaci, už nep?jde o pta?í virus – bude to lidský ch?ipkový virus. Pandemie ch?ipky jsou zp?sobeny novými ch?ipkovými viry, které se adaptovaly na lidi.

Pandemie ch?ipky se v historii opakují
Pandemie ch?ipky jsou vzácným, ale opakujícím se jevem. V minulém století došlo ke t?em pandemiím: „špan?lská ch?ipka“ v roce 1918, „asijská ch?ipka“ v roce 1957 a „hongkongská ch?ipka“ v roce 1968. V roce 1918 zabila pandemie odhadem 40 – 50 milión? lidí po celém sv?t?. Tato mimo?ádná pandemie pat?í k nejsmrteln?jším zdravotním pohromám v lidské historii. Následující pandemie byly mnohem mírn?jší, v roce 1957 zem?ely odhadem 2 milióny osob a v roce 1968 1 milión. Pandemie vznikne, když se objeví nový ch?ipkový virus a za?ne se ší?it tak snadno jako normální ch?ipka – kašláním a kýcháním. Protože virus je nový, imunitní systém lidí nemá žádnou již existující imunitu. Proto je pravd?podobn?jší, že lidé, kte?í onemocní pandemickou ch?ipkou, prod?lají vážn?jší onemocn?ní, než jaké zp?sobuje normální ch?ipka.

Sv?t je možná na pokraji další pandemie
Zdravotni?tí odborníci sledují již tém?? 8 let nový a krajn? nebezpe?ný virus ch?ipky – kmen H5N1. Ten poprvé infikoval lidi v Hong Kongu v roce 1997, kdy zp?sobil onemocn?ní 18 lidí, z nichž 6 zem?elo. Od poloviny roku 2003 virus zp?sobil nejv?tší a nejzávažn?jší hromadné nákazy dr?beže, které kdy byly doloženy. V prosinci 2003 byly zaznamenány infekce u lidí, kte?í byli v kontaktu s nemocnými ptáky. Od té doby bylo laboratorn? potvrzeno p?es 100 onemocn?ní u lidí ve 4 asijských zemích (Indonésie, Kambodža, Thajsko a Vietnam), p?i?emž více než polovina t?chto pacient? zem?ela. V?tšina p?ípad? se vyskytla u d?tí a mladých dosp?lých, kte?í byli do té doby zdraví. Virus se našt?stí nep?enáší snadno z pták? na lidi ani se snadno a trvale nep?enáší mezi lidmi. Pokud by se H5N1 zm?nil do podoby, která by byla tak nakažlivá jako normální ch?ipka, mohla by za?ít pandemie.

Postiženy budou všechny zem?
Jakmile se objeví pln? nakažlivý virus, globální rozší?ení se pokládá za nevyhnutelné. Prost?ednictvím takových opat?ení jako uzav?ení hranic a omezení cestování by n?které zem? mohly p?íchod viru pozdržet, ale zamezit mu nemohou. Pandemie v minulém století ob?hly zem?kouli za 6 až 9 m?síc?, p?i?emž mezinárodní cestování bylo podnikáno p?evážn? lodní dopravou. Vezmeme-li v úvahu rychlost a objem dnešní mezinárodní letecké dopravy, virus by se mohl ší?it rychleji a možná by se dostal na všechny kontinenty za mén? než t?i m?síce.

Onemocn?ní bude velmi rozší?ené
Protože v?tšina lidí nebude mít proti pandemickému viru žádnou imunitu, o?ekává se, že nakažlivost a nemocnost budou vyšší, než b?hem sezónních epidemií normální ch?ipky. Sou?asné modely p?íští pandemie odhadují, že n?jaký druh lé?ebné pé?e bude pot?ebovat podstatná ?ást sv?tové populace. Jen málo zemí má tolik personálu, zdravotnických za?ízení, vybavení a nemocni?ních l?žek, aby zvládly velké po?ty osob, které by náhle onemocn?ly.

Zásoby lé?iv budou nedostate?né
Zásoby o?kovacích látek a antivirotik – dvou prost?edk? lé?ebné intervence, které budou pro snížení po?tu onemocn?ní a úmrtí nejd?ležit?jší – budou ve všech zemích sv?ta na po?átku pandemie a ješt? mnoho následujících m?síc? nedostate?né. Nedostate?né zásoby vakcín p?edstavují zvlášt? nep?íjemný problém, protože vakcíny jsou považovány v rámci ochrany obyvatelstva za první obrannou linii. Za sou?asného vývoje nebude mít mnoho rozvojových zemí b?hem pandemie k o?kovacím látkám žádný p?ístup.

Po?et úmrtí bude zna?ný
Z historie je patrné, že po?et úmrtí b?hem pandemií se velmi liší. Úmrtnost je významn? ovlivn?na 4 faktory: po?tem osob, které jsou infikovány, virulencí viru, základními charakteristikami a zranitelností postižené populace a ú?inností preventivních opat?ení. P?esné p?edpov?di úmrtnosti nemohou být u?in?ny d?íve, než se pandemický virus objeví a za?ne se ší?it. Všechny odhady po?tu úmrtí jsou ?ist? spekulativní. SZO používá relativn? umírn?ný odhad od 2 milión? do 7,4 miliónu úmrtí, což poskytuje užite?ný a v?rohodný cíl pro plánování. Tento odhad je založen na pom?rn? mírné pandemii z roku 1957. Byly provedeny i odhady založené na virulentn?jším viru, podobn?jšímu onomu z roku 1918, a ty jsou mnohem vyšší. Pandemie z roku 1918 je však považována za mimo?ádnou.

Dojde k velkému narušení hospodá?ství a spole?nosti
O?ekávají se vysoké po?ty nemocných a pracovník? chyb?jících v zam?stnání, což p?isp?je k rozvratu chodu spole?nosti a ekonomiky. Minulé pandemie se ší?ily sv?tem ve dvou a n?kdy ve t?ech vlnách. Neo?ekává se, že by všechny ?ásti sv?ta ?i jedné zem? byly t?žce postiženy zárove?. Socioekonomické problémy by mohly být do?asné, ovšem budou asi zesíleny tím, jak jsou dnes podnikatelské a obchodní systémy vzájemn? propojené a závislé. Mohou být v?tší tam, kde absence pracovník? naruší základní služby jako jsou energetika, doprava a komunikace.

Každá zem? musí být p?ipravena
SZO vydala sérii doporu?ených strategických krok?1, které by m?ly na hrozbu ch?ipkové pandemie reagovat. Tyto kroky jsou navrženy tak, že poskytují r?znou úrove? obrany, a umož?ují tak reagovat na základ? komplexního pohledu na situaci v jejím vývoji. Doporu?ené kroky jsou odlišné pro nyn?jší fázi pandemické pohotovosti, pro fázi, kdy se objeví pandemický virus, a pro fázi, kdy bude oznámena pandemie s následným mezinárodním ší?ením.

Když hrozba pandemie vzroste, SZO bude sv?t varovat
SZO úzce spolupracuje s ministerstvy zdravotnictví a r?znými organizacemi zabývajícími se ve?ejným zdravotnictvím, aby podpo?ila surveillance cirkulujících ch?ipkových vir? v jednotlivých zemích. Citlivý systém surveillance, umož?ující rozpoznání nov? vzniklých ch?ipkových kmen?, je pro rychlé rozpoznání pandemického viru zásadní. Pro usnadn?ní plánování p?ipravenosti na pandemii bylo definováno šest r?zných fází, u nichž jsou definovány úlohy vlád, pr?myslu a SZO. Sou?asná situace je vyhodnocena jako fáze III: virus, který je pro lidi nový, zp?sobuje infekce, ale neší?í se snadno z jedné osoby na druhou.

zdroj: Weekly Epidemiological Record, 2005, 80 (49/50): 428-431
publikováno: Hygienická stanice hlavního m?sta Prahy